Analýza a názory o rozhodnutí parlamentu

Konkurenceschopnost evropských společností v době globalizace a jak ji povzbudit.

Názory podepsané hlavami regionálních vlád po celé Evropě, upozorňující, že patetové právo nelze aplikovat včeobecně a na všecho, zvláště ne na software.

Studie Dirka W. F. Verkada, profesora práva intelektuální vlastnictví, zaměstnaného na holandském Ministerstvu financí, publikovaná jako kniha s ISBN 90-5409-267-X. Jejím hlavní závěrem je, že patentování software je velmi nebezpečné pro celé odvětví a že nesmí být podceňována ochrana autorským právem.

• Vydávání patentů ve Spojených státech bylo zahájeno bez patřičného pousouzení z legislativní stránky (podobnou věc se chystáme udělat i v Evropě)
• Zpochybňuje schopnost Patentového úřadu Spojených států (US Patent Office), zpracovávat patentové přihlášky na softwarové patenty, protože nemá dostatek znalostí a informací o stávajících řešeních, aby mohl posoudit tzv. prior art, tedy to, že myšlenka se již běžně používá.
• Softwarový trh se výrazně liší od ostatních odvětví. Zcela minimálně se prodávají jednotlivé "komponenty", vetšina vývojářů píše programy od základů, nevyhledávají v patentové literatuře stávající implementace, které by mohli licencovat, neboť je rychlejší danou komoponentu napsat znovu, a tak hrozí, že bude nevědomky porušen patent.
• V oblasti vývoje software probíhá vývoj daleko rychleji než v jakékoliv jiné oblasti. Patenty jsou často uděleny až v době, kdy je patentovaná technologie zastaralá.
• Softwarové patenty mohou způsobit, že ustane současný překotný vývoj a software bude produkovat jen několik velkých společností, které se budou držet v šachu křížovým licencováním.

Studie o vhodnosti softwarových patentů objednaná Generálním ředitelstvím pro podnikání Evropské komise, provedená britskými výzkumníky v oblasti malých a středních i větších firem a ve výzkumných institucích.

• Žádná ze společností v tomto segmentu nepoužívá ve výraznější míře patenty k ochraně svých ivestic.
• Střední a malé společnosti se obávají, že vzhledem k nákladům na patentové řízení a následné obhajování patentů u soudů, si nebudou moci patenty dovolit. (Tento argument neplatí v ČR v plném rozsahu, protože náklady na patentové řízení jsou zde výrazně nižší, než v jiných státech. Společnosti, které by ale rády podnikaly na celém území EU narazí na to, že v jiných státech tomu tak není. Naopak u nás bude problém s pomalostí soudů, což naopak neznají v jiných státech. Pozn. překladatele)
• Vzhledem ke krátké životnosti počítačových programů, se střední a malé společnosti soustředí na další vývoj, aby jejich produkty nezastaraly, mnohem raději, než na boj o patentování svých současných produktů.
• Velké společnosti patentují mnohem více než malé.
• "Střední a malé společnosti považují za jeden z hlavních problémů pro svou existenci vznik nežádoucích zákonů"
• "Všeobecně se má za to, že patentovatelnost software bude klást odpor rozvoji malých a středních společností."

Na objednávku společnosti DG Internal Market vznikla v prostředí londýnských patentových právníků sympatizujících se softwarovými patenty. Nicméně v reakci na petici Eurolinux byla přejmenována na studii "o ekonomických dopadech" a byl najmut ekonom, aby doplnil kapitolu o ekonomii. Ten však nedospěl ke stejnému závěru jako Komise a tak byla studie odložena a 6 měsíců zapomenuta. Poté se stala součástí "konzultačního cvičení" (ec00):

Po nečekamém rozhodnutí národních vlád upustit od změny článku 52 Úmluvy o udělování evropských patentů (EPC), zveřejnila Komise jiné "konzultační cvičení". Předchozích konzulatací se zúčastnili pouze zástupci výboru pro intelektuální vlastnictví, tedy asi 40 korporátních patentových právníků a položili jen několik otázek zpracovaných jejich skupinou. Nová konzultace byla organizována stejným způsobem, ale vzhledem k pozornosti veřejnosti bylo nyní odpovědí téměř 1500 i to i z kruhů, které v prvním kole neprojevily o věc zájem.

Jaká část účastníků, příslušejících jednotlivým skupinám, byla proti softwarovým patentům:

Jednotlivci	98.5%
Malé a střední podniky	95%
Velké společnosti	81%
Asociace	45%
Uživatelé	99,6%
Studenti	99,5%
Akademici	98,0%
Vývojáři software	95,8%
Patentoví profesionálové	33%
Zástupci vlád	22%

Zdá se, že zástupci států jsou ještě většími příznivci praktik Evropského patentového úřadu (EPO) než patentoví právníci velkých korporací. To však není žádným překvapením, protože praktiky EPO jsou těmito lidmi vytvářeny a schvalovány, zastupují totiž své vlády v administrativní radě EPO a v radě EU pro patenty.

Komise se usnesla, vycházejíce z prohlášení asociací jako je EICTA a UNICE, které jsou všeobecně známé prosazováním zájmů právníků velkých korporací, že "ekonomická většina" podporuje zavedení softwarových patentů. Nicméně 2/3 daňových příjmů a pracovních míst vytvářejí malé a střední společnosti (SME) a jen velmi málo z nich bylo pro zavedení softwarových patentů.

Viz také "Ekonomická většina" v diskuzi o softwarových patentech

Průzkum provedený na objednávku patentového odboru německého ministerstva financí v několika stech firmách společnostmi Fraunhofer Innovation Research Institute a Max-Planck Institute for Intellectual Property, které jsou poměrně propatentově zaujaté, vedl k těmto výsledkům:

• Patenty jsou tou nejméně často užívanou a nejméně významnou možností, jak chránit investice do vývoje softwaru.
• Čas potřebný pro vývoj je velice krátký a inovace probíhají velmi rychle, mnohem rychleji než v jiných oblastech.
• Vývoj probíhá inkrementálně, odlišně od ostatních odvětví.
• Na poli vývoje programového vybavení je nejdůležitější rychlost a efektivita. Jakékoliv překážky kladené vývoji mají právě v této oblasti horší důsledky než kde jinde.
• Je mimořádně důležité zajistit interoperabilitu.
• Intenzita výzkumu a vývoje nemá vliv na patentové chování.
• Všeobecně platí, že větší společnosti jsou držiteli více patentů.
• "Teorie, že patenty pomáhají mladým společnostem při vstupu na trh nebyla potvrzena."
• "Strategická výhoda plynoucí z patentů je v mezinárodní soutěži zřejmá, ale je poskytnuta jen několika málo velkým společnostem."

Zpráva holandského ministerstva financí z roku 2001

• "Částečně neplánovaný efekt vědomnějšího zacházení s intelektuálním vlastnictvím a patentovou firemní strategií je vzrůstající problém 'anti-commons' (Lze popsat jako upřednostňování proprietárních patentovaných technologií před veřejně přístupnými standardy. Pozn. překladatele.) Jednotlivé strany se stávají navzájem vězni v patentovém minovém poli. Tímto strategickým patentováním trpí nejčastěji malé a středně velké (technologicky vyspělé) podniky."
• "Kromě toho, patenty jsou pouze částí celkové strategie ochrany duševního vlastnictví. Většina společností považuje patentování za méně důležité než utajení a technologický náskok."
• "Existující patentová portfolia jsou pro malé a střední společnosti relativně větší přítěží. Setkávají se s velkými obtížemi, pokud se pokusí patentovat vlastní nápady."
• "Vzhledem k rozdílům mezi jednotlivými sektory a ve velikosti společností, by bylo zajímavé, kdyby byl diferencován i patentový systém. Bylo by to prospěšné pro inovace."

Studie holandského ministerstva financí

• "Důležitost toho, jakým způsobem je řešena ochrana intelektuálního vlastnictví se liší segment od segmentu. V oblasti biotechnologií a léků mají patenty důležitou roli vzhledem k dlouhodobé návratnosti investic. V oblasti softwarového vývoje probíhá pokrok tak rychle, že patenty nejsou používány jako nástroj zajišťující ochranu investic."
• "Dále je potřeba se soustředit na obstrukce, které mají původ v možnosti patentovat software a obchodní metody."

• Studie holandských odborníků na počítačové právo, prof. Bernda Hugenholtze a Reiniera Bakelse vyžádaná Generálním ředitelstvím pro výzkum Evropského parlamentu.
• Problémy patentového systému jako takového.
• Problém "triviálních patentů" nemůže být vyřešen zdokonalením zkoumání patentových přihlášek.
• V USA způsobily softwarové patenty mnoho problémů a to jak ekonomických, tak administrativních.
• Požadavek na "technický přínos" je v návrhu Komise příliš vágní a může být snadno obejit. Při stávajícím přístupu Komise může dokonce umožnit patentovatelnost obchodních metod.

Německá komise pro kontrolu monopolů (orgán pro dohled nad trhem spojený s ministerstvem financí) vyzdvihuje praktiky patentových právníků směřující k patentování software a upozorňuje, že tyto praktiky nejsou legální a vedou k narušení svodobné soutěže a potlačují inovace.

Zpráva Francouzské státní komise pro hospodářské plánování publikovaná dne 17. října 2002 ukazuje, že softwarový průmysl ve Francii, který zaměstnává 270 000 lidí a v roce 1999 měl obrat 31,6 miliard EUR, je handicapován proprietárními standardy a nebezpečím patentů. Doporučuje, aby nebylo dovoleno patentovat algoritmy a obchodní metody. Z patentovatelnosti je nutné vyjmout datové formáty a standardy, patenty na vynálezy technické povahy, které používají počítač mají být platné jen na 3-5 let.

Studie Heliho Koskeho z Finského z Finského institutu pro technologii objednaná Evropskou komisí.

• V segmentu telekomunikací způsobují patenty mnoho problémů.
• Patenty jsou používány především ze strategických důvodů (blokují konkurenta, zajišťují, že konkurent nemůže zablokovat vás), nikoliv jako prostředek pro ochranu návratnosti investic

ESC je hlavní poradní orgán EU, jehož názor byl potvrzen při plenárním hlasování

• text Komise dovoluje patentování programu provedeného na počítači,
• text Komise legalizuje a kodifikuje stávající praktiky Evropského patentového úřadu, které jsou dle současných zákonů sporné,
• text Komise nedokáže zabránit patentování obchodních (a dalších) metod,
• text Komise nezajištuje interoperabilitu, naopak vnáší do současného stavu další nejasnosti,
• vyvolává pochybnosti o cílech Komise když mluví v úvodu o několika nesouvisejících věcech, např. o pirátství,
• neexistuje spolehlivá ekonomická analýza dokazující přínosy pro segment malých a středních podniků,
• "je stěží uvěřitelné, že by tato směrnice byla jen tři roky trvajícím experimentem, na jehož konci bude možné provést zhodnocení a obnovit původní stav."

• "Technický" znamená "aplikující přírodní síly k ovládání fyzikálních jevů kromě digitální reprezentace informace" (Článek 2)
• Zpracování dat nepatří do oblasti technologií (Článek 3)

• Nikdy nemůže být porušeno právo na svododu slova (Článek 5)
• Dosažení interoperability nemůže vést k porušení patentu (Článek 6a)

• Softwarové patenty vedly v USA k převedení zdrojů z vývzkumu a vývoje k patentovým aktivitám.
• Více patentů znamená méně inovací. To platí i pro společnosti, které vlastní největší množství patentů.
• Většina softwarových patentů je vlastněna velkými společnostmi, které je nepoužívají pro ochranu svých produktů, ale pro zajištění strategické pozice.
• V oblastech, kde vývoj probíhá inkrementálně po malých krocích, brání softwarové patenty inovacím, místo aby je podporovaly.

V USA Federal Trade Commission (FTC) uspořádala slyšení se softwarovými společnostmi, které ukázalo všeobecnou nechuť k softwarovým patentům. Při předchozím slyšení v roce 1994 velké společnosti, jako je Adobe, Oracle, Autodesk, vyjádřili silný nesouhlas s patentovatelností software. Tentokrát vystoupil Robert Barr, víceprezident a šéf přes otázky intelektuálního vlastnictví u společnosti Cisco, která vede, díky vysoké inovativnosti, na trhu s internetovými technologiemi a řekl:

The final report of the FTC, published in October 2003, comes to the conclusion that the patent system stimulates competition and productivity in some fields (pharma is cited as an example), whereas it tends to harm both in others, especially where software and business methods are concerned. The report expresses doubts as to the wisdom of past court decisions to admit patentability in these areas and proposes a series of measures for repairing some of the damage. The positons expressed at the hearings are summarised as follows:

As one of for "urgent measures for strengthening innovation and economic growth in Germany", a report from Deutsche Bank Research recommends:

Since 1998 the European Patent Office (EPO) has been allowing program claims, i.e. claims of the form

Since 1986 the EPO has been allowing process claims to objects where the only "inventive" achievement lies in data processing and for which therefore program claims would have been more straightforward.

In other words: whenever the allegedly novel achievement could be adequately framed in a program claim, it is not an invention in the sense of the law.

Viz také Art 52 EPC: Interpretation and Revision

The European Commission's proposal uses the EPO definition, whereas the European Parliament has redefined the term to mean the opposite: technical inventions (engineering solutions involving forces of nature) for whose implementation a computer is used. The Council Working Party has yet another definition which includes both technical inventions and software innovations.

Viz také Why Software -- in particular embedded software -- should not be patentable & FFII interests and the EU Software Patent Directive

viz The TRIPs Treaty and Software Patents

The reference to "forces of nature" is omnipresent in the traditional patent law. It has been codified in the Scandinavian Patent Law treaty as well as in several patent laws of Eastern Europe and East Asia. It appears in most of the decisions against software patentability of German, but also US, French and other courts.

viz Patent Jurisprudence on a Slippery Slope -- the price for dismantling the concept of technical invention

Je velmi moderní dělat věci jednoduše. Otázka ovšem je, zda je stejně moderní patentovat trivilaity.