[EN English] [FR Francais] [DE Deutsch] [NL Nederlands] [PL Polsky] [text k překladu] [howto help] [Addenda]

Google
Naléhavá výzvaTextVětšina?ParlamentWay OutJunker

Předstíraná omezení patentovatelnosti v návrhu Rady
Florian Mueller for European of the Year!

Pokusíme se předvést krátký přehled klamných triků v návrhu směrnice Rady o patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači z 18.5.2004.
Nejčastější rétorický trik v písemných materiálech Rady je tento

[A] není patentovatelné, ledaže je splněna [podmínka B].

kde je při bližším zkoumání zjevné, že podmínka B je vždy splněna.

Z důvodů časových a prostorových omezení, vybíráme pro ilustraci pouze několik nejčastěji diskutovaných návrhů textu Rady. Více je možné nalézt na stránce analýzy.

Text:
Není dovoleno uplatnit patentový nárok na počítačový program, buď samostatný nebo na nosiči, ledaže by tento program v době, kdy je zaveden a proveden v počítači, programově řízené počítačové síti nebo jiném programovatelném zařízení, vytvořil produkt nebo postup, na který je uplatněn nárok ve stejné patentové přihlášce v souladu s odstavcem 1.
Analýza:
Podmínka "ledaže" je vždy splněna. Na jakýkoliv počítačový program může být uplatněn patentový nárok jako na "produkt nebo postup", a v takovém případě může být patentový nárok vznesen také na program jako takový, "buď sám o sobě, nebo na nosiči".

Přesněji řečeno, nárok ve formě "programu, charakterizovaný tím, že [ dělá určité věci ]" bude udělen, a tento patentový nárok pokryje nekonečné množství individuálně vytvořených programů podle autorského práva.

Program podle této klauzule nemusí být ani nový, ani objevný. Může to být i konvenční popis nového procesu. Pokud někdo objeví nový chemický postup, může popsat logiku programu, která jej popisuje (např. A+B=C), a může zakázat zveřejnění jakéhokoliv programu, který používá tuto logiku stejně jako jeho použití pro jakýkoliv účel, včetně simulace na obecném výpočetním stroji.

Tato klauzule je středobodem práce Rady, a vznáší pochybnosti nad kompetencí této "pracovní skupiny" i na poli jejího úzkého zaměření na patentový zákon. Více detailů naleznete v naší analýze.

Text:
Počítačový program jako takový nemůže být patentovatelným vynálezem.
Analýza:
Toto ustanovení je v přímém rozporu s odstavcem 2 článku 5.

Byla představena na zasedání Rady komisařem Bolkesteinem v úspěšném pokusu ošálit ministerské úředníky během zasedání.

Laický čtenář čte tento odstavec tak, že není možné aby se práce programátora dostala do sporu s patenty, protože na programy jako takové není možné vznést patentový nárok. A skutečně německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová, působila předsvědčeně o této interpretaci, když ji použila k rozptýlení obav programátorů v rozhovoru deset dní po zasedání Rady.

Zkušený čtenář chápe, že tato věta znamená opak toho, čemu Zypriesová a ostatní vládní úředníci věří. Článek 52 Úmluvy o udělování evropských patentů (EPC) touto klauzulí není zdůrazněn, ale učiněn bezvýznamným.

Počítačové programy nemohou být zároveň patentově nárokovatelné (čl. 5 odst. 2) a nepatentovatelné (čl. 4a odst. 1). Zmatený vykladač zákona musí nalézt způsob jak tento rozpor vyřešit. Nalezne jej v následující klauzuli.

Text:
Vynález realizovaný na počítači není považován za technický příspěvek pouze proto, že zahrnuje použití počítače, sítě nebo jiného programovatelného zařízení. Proto nejsou patentovatelné vynálezy zahrnující počítačové programy, ať již jsou vyjádřené jako zdrojový kód, cílový kód nebo mají jakoukoli jinou podobu, které zavádějí metody pro uskutečňování ekonomických činností, matematické nebo jiné metody, pokud tyto vynálezy nemají žádné technické účinky nad rámec běžných fyzických interakcí mezi programem a počítačem, sítí nebo jiným programovatelným zařízením, na němž je tento program aplikován.
Analýza:
Zde Bolkestein vložil redundantní doložku "ať již jsou vyjádřené jako zdrojový kód, cílový kód nebo mají jakoukoli jinou formu". Tato klauzule je bezvýznamná, protože žádný žadatel o patent nebude nikdy vznášet nárok úzce ve smyslu individuálního "kódu" jednoho programátora. Takto vymezený nárok by nestál poplatky za registraci patentu, a nevyburcoval by žádný protest softwarové komunity. Jediný důvod proč Bolkestein vložil tuto doložku bylo navrhnout interpretaci pro klauzuli z čl. 4a odst. 1, která v důsledku interpretuje čl. 52 EPC. Podle této interpretace, čl. 52 míněn pouze k vyjmutí imaginárně úzkých nároků, které nikdo nikd nenárokoval a proti kterým nikdo nikdy nevznesl připomínky. Tato interpretace je v rozporu c jasným zněním čl. 52 EPC tak jak byl obecně pochopen patentovými soudy, a je nepřípustný v běžné metodologii interpretace zákonů a úmluv.

Formulace "běžná fyzická interakce mezi programem a počítačem" znamená asi tolik jako "běžná fyzická interakce mezi kuchařem a receptem": to jest nic. Je to kouzelná formule jejíž použití může být vyvozeno pouze z nedávných rozhodnutí Evropského patentového úřadu (EPO), ve kterých použila k ospravedlnění udělení patentu IBM na pravidla pro geometrické výpočty. V aktuálním případě, v souladu s EPO, "technické účinky nad rámec ..." spočívaly v ekonomizaci prostoru na obrazovce počítače. O dva roky později sám EPO upozornil, že tato konstrukce je matoucí, ale nutná z politických důvodů:

This scheme makes no mention of the "further technical effect" discussed in T1173/97. There is no need to consider this concept in examination, and it is preferred not to do so for the following reasons: firstly, it is confusing to both examiners and applicants; secondly, the only apparent reason for distinguishing "technical effect" from "further technical effect" in the decision was because of the presence of "programs for computers" in the list of exclusions under Article 52(2) EPC. If, as is to be anticipated, this element is dropped from the list by the Diplomatic Conference, there will no longer be any basis for such a distinction. It is to be inferred that the BoA would have preferred to be able to say that no computer-implemented invention is excluded from patentability by the provisions of Articles 52(2) and (3) EPC.

Mělo by být zdůrazněno, že pracovní skupina Rady zamítla parlamentní článek 4b, který by mohl napomoci k restriktivnější formulaci výkladu EPO, založený na nedávném rozhodnutí německého soudu, který prohlásil, že ekonomizace výpočetních zdrojů nepředstavuje "technický přínos", protože jinak by prakticky všechny obchodní metody realizované na počítači představovaly patentovatelný subjekt. Je jasné, že pracovní skupina Rady chce umožnit patentovatelnost algoritmů a obchodních postupů "realizovaných na počítači" v souladu s nedávnou praxí EPO.

[ Naléhavá výzva národním vládám a parlamentům | Předstíraná omezení patentovatelnosti v návrhu Rady | Rada 18.5.2004: nekvalifikovaná většina | Analýza a názory o rozhodnutí parlamentu | Steps Out of the European Software Patent Deadlock | Draft Letter to Luxemburg Head of State Concerning Software Patent Directive ]
Valid HTML 4.01!
http://swpat.ffii.org/xatra/cons0406/text/index.cs.html
© 2005-04-16 Hartmut PILCH
český překlad 2004-08-20 Ondřej BRABLC